Právne predpisy

„...
Čl.2
Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.
...“

„...
§ 5.
Měnová jednotka pro oblast Československého státu označuje se jako koruna československá, ve zkratce K č.
...
§ 7.
Zlaté, stříbrné, niklové, bronzové a železné mince korunové měny rakousko-uherské a stříbrné zlatníky rakouské měny zůstávají až na další v oběhu. Ministr financí může stanoviti v tomto ohledu úchylky.
...“

„...
§ 1.
Vláda se zmocňuje raziti nejprve drobné mince měny československé po 20 a 50 haléřích a mince korunové ze spěži (bronzu) niklové smíšené v poměru 80 dílů mědi se 20 díly niklu.

Z kilogramu této směsi raziti jest dvacetihaléřů 350, padesátihaléřů 200 a korun 150 kusů.

Líc všech těchto minci má malý znak republiky Československé, na rubu každého z těchto tří druhu mincí vyznačena jest hodnota její.
...“

„...
§ 1.
Drobné mince 20haléřové korunové měny rakousko-uherské, ať niklové, či železné, které obíhají na území republiky Československé, berou se dnem vyhlášení tohoto nařízení z oběhu.
§ 2.
Od tohoto dne (§ 1) bude tato mince jak při platech v soukromém styku, tak u veřejných pokladen a úřadů při platech i směně přijímána toliko poloviční jmenovitou hodnotou, t. j. v ceně 10 haléřů měny československé.
...“

„...
Staré 20haléřové mince korunové měny rakousko-uherské, ať niklové, či železné, povinen jest každý přijímati ... jako zákonné platidlo v ceně 10 haléřů nejpozději ještě 20. března 1922.
...“

„...
§ 1.
Vláda se zmocňuje raziti další drobné mince měny československé po 10, 5 a 2 haléřích a to desetníky a pětníky z 92 dílů mědi a 8 díly zinku, dvouhaléře z čistého zinku.

Z kilogramu mincovního kovu raziti jest desetníků 500, pětníků 600 a dvouhaléřů 500 kusů.

Líc všech těchto mincí má malý znak republiky Československé, na rubu pak každého z těchto tří druhů mincí vyznačena jest její hodnota.
...“

„...
§ 1.
...
Dukát jednoduchý ... lze však raziti také dukáty dvojité i vícenásobné.
...
§ 4.
Československý dukát není měnou, kterou by byl nucen každý při placení dluhu bráti, nýbrž jest mincí obchodní, používanou podle vůle smluvních stran.
Dukáty jubilejní (§ 2) razí stát jen na svůj účet; jinak raziti lze dukáty nejen pro stát, ale i na účet soukromý.
...“

„...
povoluje se od 1. července 1924 ražba jednoduchých dukátů na účet soukromý ze zlata dodaného zákazníkem.
...
Ražebné činí 4 Kč za kus.
...“

„...
§ 1.

(1) Vláda se zmocňuje raziti pětikoruny ze spěži (bronzu) niklové smíšené v poměru 75 dílů mědi s 25 díly niklu.

(2) Z kilogramu této směsi raziti jest 100 pětikorun.

(3) Líc této mince má malý znak republiky Československé, na rubu jest vyznačena její hodnota ve měně československé (5 Kč).
...“

„...
§ 1.
(1) Drobné mince po jednom, dvou a deseti haléřích korunové měny rakousko- uherské, které jako zákonné platidlo obíhají na území republiky Československé, berou se z oběhu.
(2) Každý jest však povinen přijímati tyto mince při platech nejpozději ještě 20. listopadu 1924.
...
(4) Od 21. listopadu 1924 do 4. prosince 1924 budou tyto mince přijímány jako platidlo nebo na výměnu jen u poštovních úřadů.
...
(6) Dnem 5. prosince 1924 pozbývají tyto mince vůbec platnosti.
...“

„...
snižuje se ražebné s 5 Kč na 4 Kč za kus od 1. dubna 1926.
...“

„...
§ 1.
(1) Jako drobné mince měny československé raziti jest:

1. Mince po 5 a 10 haléřích ze směsi mědi se zinkem,

2. mince po 20 a 50 haléřích a po 1 Kč ze spěže (bronzu) niklové,

3. mince po 5 a 10 Kč ze stříbra.

(2) Den, kterým mince po 2 haléřích a dosavadní mince po 5 Kč přestanou býti zákonným platidlem, jakož šestiměsíční lhůta po tomto dnu následující, ve kterém hlavní ústav i filiálky Národní banky Československé a poštovní úřady budou již jen vyměňovati beze srážky tyto mime platnosti pozbyvší, oznámeny budou včas, nejpozději však tři měsíce před rozhodným dnem právě zmíněným vyhláškou ministra financí ve Sbírce zákonů a nařízení.

§ 2.
Mince rakousko-uherské: zlaté, stříbrné, niklové, bronzové a železné měny korunové a stříbrné zlatníky měny rakouské, zmíněné v § 7 zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z. a n, jímž se upravuje oběh a správa platidel v Československém státě, nejsou zákonným platidlem.

...“

„...
Dvouhaléře ... přestanou býti zákonným platidlem dnem 1. ledna 1929.
...“

„...
§ 3.
...
(2) Jubilejní desetikoruny budou dány do oběhu k 28. říjnu 1928 počtem 1.000.000 kusů; o vydání stříbrných pětikorun a desetikorun obyčejných uveřejněna bude zvláštní vyhláška ministra financí ve Sbírce zákonů a nařízení.
...“

„...
povoluje se od 15. května 1929 ražba dukátů dvojitých na účet soukromý ze zlata dodaného zákazníkem.
...
Ražebné činí 5 Kč za kus.
...“

„...
§ 1.
(1) V příštích dnech počnou se vydávati vždy s letopočtem ražby, letos tedy s památným rokem 1929 dovršujícím tisíciletí smrti vévody Václava, pětidukáty a desetidukáty
...
§ 3.
(1) Pětidukáty a desetidukáty razí stát jak na svůj účet, tak na účet soukromý.
...“

„...
ražebné za pětidukát 10 Kč a za desetidukát 15 Kč.
...“

„...
Dne 18. září 1929 počne Národní banka Československá u hlavního ústavu i u všech svých filiálek vydávati stříbrné pětikoruny.
...“

„...
Pětikoruny niklové ... přestanou býti zákonným platidlem dnem 1. července 1931.
...“

„...
Dne 1. července 1931 počne Národní banka Československá u hlavního ústavu i u všech svých filiálek vydávati stříbrné desetikoruny obyčejné.
...“

„...
§1. Jako drobné mince měny československé raziti jest:

1. mince po 5 a 10 haléřích ze směsi mědi se zinkem;
2. mince po 20, 25, 50 haléřích a po l Kč ze spěže (bronzu) niklové;
3. mince po 5, 10 a 20 Kč ze stříbra.

§2.
(1) Mince po 5 a 10 haléřích jsou ze směsi o 92 dílech mědi a 8 dílech zinku a jde na kilogram mincovního kovu 600 kusů pětníků a 500 kusů desetníků.
(2) Mince po 20, 25, 50 haléřích a mince korunové jsou ze spěže (bronzu) niklové, smíšené v poměru 80 dílů mědi se 20 díly niklu a jde na kilogram mincovního kovu 300 kusů dvacetníků, 250 kusů pětadvacetníků, 200 kusů padesátníků a 150 kusů korun.
(3) Ražba všech těchto šesti druhů mincí budiž co nejpřesnější; pokud toho nelze 'naprosto dosíci, dovolena jest úchylka u všech nahoru i dolů, a to ve hrubé váze 20/1000, kdežto v čistosti 10/1000.
(4) Líc všech těchto šesti druhů mincí má malý znak republiky československé, na rubu každého z nich vyznačena jest hodnota mince; mezi těmito mincemi po 5, 10, 20, 50 haléřích a l Kč a dosavadními pěti druhy mincí stejné hodnoty není vůbec rozdílu.
(5) Celková zevní úprava nového pětadvacetníku určí se vládním nařízením, do něhož pojato bude i ostatních pět mincí nezměněně.

§3.
(1) Stříbrné pětikoruny raziti jest ze směsi v poměru (zrnu) 500 dílů stříbra ku 500 dílům mědi, stříbrné desetikoruny a dvacetikoruny ze směsi v poměru (zrnu) 700 dílů stříbra ku 300 dílům mědi.
(2) Z kilogramu mincovního kovu raziti jest 142'8571 kusů pětikorun nebo 100 kusů desetikorun nebo 83. 3333 kusů dvacetikorun, takže hrubá váha (stříž) pětikoruny jest 7 gramů, desetikoruny 10 gramů a dvacetikoruny 12 gramů; čistost pětikoruny jest 3'5 gramu, desetikoruny 7 gramů a dvacetikoruny 8'4 gramu.
(3) Ražba všech tří druhů stříbrných mincí budiž co nejpřesnější; pokud toho nelze naprosto dosíci, dovolena jest úchylka u všech nahoru i dolů, a to ve hrubé váze (stříži) 10/1000, kdežto v čistosti 5/1000.
(4) Průměr pětikoruny jest 27 mm, desetikoruny 30 mm a dvacetikoruny 34 mm.
(5) Na jedné straně všech těchto mincí jest znak republiky československé a podle povahy celkové úpravy na téže nebo na druhé straně vyznačena jest hodnota mince.
(6) Celková zevní úprava stříbrných dvacetikorun určí se vládním nařízením, do něhož pojaty budou i dosavadní stříbrné pětikoruny a desetikoruny, jak obyčejné, tak jubilejní, na nichž se vůbec ničeho nemění.
...“

„...
Pětadvacetníky počne vydávati Národní banka Československá u hlavního ústavu i u všech svých filiálek dnem 2. května 1933.
...“

„...
Stříbrné dvacetikoruny počne vydávati Národní banka Československá u hlavního ústavu i u všech svých filiálek dnem 22. března 1934.
...“

„...
§ 1.
(1) Drobné mince měny Československé po 5 Kč raziti jest napříště z čistého niklu.
(2) Celková zevní úprava a průměr této mince zůstávají stejné jako u dosavadních stříbrných pětikorun.
(3) Z kilogramu čistého niklu raziti jest 125 kusů pětikorun, takže hrubá váha této mince jest 8 gramů. Ražba budiž co nejpřes- nější; pokud toho nelze naprosto docílit, jest dovolena úchylka nahoru i dolů v hrubé váze i v čistosti 10/1000.
...“

„...
ode dne 1. listopadu 1937 ražebné za jednoduchý dukát 6 Kč, za dvojitý dukát 12 Kč, za pětidukát 30 Kč a za desetidukát 60 Kč.
...“

„...
Pamětní stříbrné dvacetikoruny budou dány do oběhu dne 21. prosince 1937.
...“

„...
Niklové pětikoruny, ražené podle § 1 zák. č. 36/1937 Sb. z. a n., počne Národní banka Československá vydávati u svého hlavního ústavu a všech svých filiálek dne 2. května 1938.
...“

„...
§ 1.
Jako drobné mince měny československé raziti jest:
a) mince po 50 Kč a 20 Kč ze stříbra;
b) mince po 10 Kč a 5 Kč z čistého niklu;
c) mince po 1 Kč, 50 a 20 haléřích ze spěže (bronzu) niklové;
d) mince po 10 a 5 haléřích ze směsi mědi se zinkem.
§ 2.
(1) Mince po 50 Kč jsou ze směsi v poměru 900 dílů stříbra ke 100 dílům mědi, mince po 20 Kč ze směsi v poměru 700 dílů stříbra ke 300 dílům mědi. Z kilogramu mincovního kovu se razí 50 kusů padesátikorun a 83'3333 kusů dvacetikorun. Průměr padesátikoruny jest 37 mm, dvacetikoruny 34 mm.
(2) Mince po 10 Kč a 5 Kč jsou z čistého niklu. Z kilogramu mincovního kovu se razí 100 kusů desetikorun a 125 kusů pětikorun. Průměr desetikoruny jest 30 mm, pětikoruny 27 mm.
(3) Mince po 1 Kč, 50 a 20 haléřích jsou ze spěže (bronzu) niklové, smíšené v poměru 20 dílů niklu s 80 díly mědi. Z kilogramu mincov- ního kovu se razí 150 kusů korun, 200 kusů padesátníků a 300 kusů dvacetníků. Průměr koruny jest 25 mm, padesátníku 22 mm a dva- cetníku 20 mm.
(4) Mince po 10 a 5 haléřích jsou ze směsi o 92 dílech mědi a 8 dílech zinku. Z kilogramu mincovního kovu se razí 500 kusů desetníků a 600 kusů pětníků. Průměr desetníku jest 18 mm, pětníku 16 mm.
...“

„...
Zinkové dvacetníky počne Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze vydávati u svého hlavního ústavu a u všech svých filiálek dnem účinnosti této vyhlášky.
...“

„...
Zinkové padesátníky počne Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze vydávati u svého hlavního ústavu a u všech svých filiálek dnem účinnosti této vyhlášky.
...“

„...
Zinkové desetníky počne Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze vydávati u svého hlavního ústavu a u všech svých filiálek dnem účinnosti této vyhlášky.
...“

„...
Korunové mince, vydané podle vládního nařízení ze dne 26. května 1922, č. 155 Sb., a podle vyhlášky Bankovního úřadu ministerstva financí ze dne 26. května 1922, č. 156 Sb., jakož i niklové pětikoruny, vydané podle vyhlášky ministra financí ze dne 22. dubna 1938, č. 88 Sb., přestanou býti dnem 31. července 1941 zákonným platidlem.
...“

„...
(1) Drobné mince korunové měny
a) po 50 a 20 haléřích ze spěže (bronzu) niklové, vydané podle § 1 vládního nařízení ze dne 16. února 1922, č. 47 Sb., a podle vyhlášky Bankovního úřadu ministerstva financí ze dne 16. února 1922, č. 48 Sb.,
b) po 25 haléřích ze spěže (bronzu) niklové, vydané podle § 2 vládního nařízení ze dne 28. dubna 1933, č. 67 Sb.,
c) po 10 haléřích ze směsi mědi se zinkem, vydané podle § 1 vládního nařízení ze dne 15. února 1923, č. 30 Sb., a podle vyhlášky Bankovního úřadu ministerstva financí ze dne 15. února 1923, č. 31 Sb.,
d) po 5 haléřích ze směsi mědi se zinkem, vydané podle § 1 vládního nařízení ze dne 7. srpna 1923, č. 166 Sb., a podle vyhlášky Bankovního úřadu ministerstva financí ze dne 7. srpna 1923, č. 167 Sb.,
přestanou býti dnem 30. září 1941 zákonným platidlem.
...“

„...
Korunové mince ze zinku počne Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze vydávati u svého hlavního ústavu a u všech svých filiálek dnem účinnosti této vyhlášky.
...“

„...
Dnem účinnosti této vyhlášky obnovuje se na území zemí České a Moravskoslezské platnost drobných mincí československé měny
...“

„...
§ 1
(1) Měnovou jednotkou na celém území Československé republiky je počínajíc dnem 1. listopadu 1945 československá koruna (Kčs).
(2) Československá koruna nahrazuje v poměru 1 : 1 dosavadní korunové měnové jednotky (Kč, K, Ks) ...
§ 2
(1) Počínajíc dnem 1. listopadu 1945 jsou na celém území Československé republiky zákonným platidlem ...
c) mince dosud platné jednak v zemích České a Moravskoslezské, jednak na Slovensku
...“

„...
§ 2
(1) Mince po 1 Kčs počne Národní banka Československá vydávati u svého hlavního ústavu v Praze a u oblastního ústavu pro Slovensku v Bratislavě, jakož i u všech svých filiálek dnem uveřejnění této vyhlášky.
(2) Dosavadní korunové mince zůstávají zatím v oběhu jako zákonné platidlo.
...“

„...
§ 2
(1) Padesátníky počne Národní banka Československá vydávati u svého hlavního ústavu v Praze a u oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě, jakož i u všech svých filiálek dnem uveřejnění této vyhlášky.
(2) Dosavadní padesátníky zůstávají zatím v oběhu jako zákonné platidlo.
...“

„...
§ 1
Drobné mince československé měny, a to koruny a pětikoruny vydané do roku 1939 a mince stejných hodnot vydané na Slovensku do roku 1944, přestanou býti zákonným platidlem dnem 31. května 1947.
...“

„...
§ 2
Dvoukoruny počne Národní banka Československá vydávati u svého hlavního ústavu v Praze a u oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě, jakož i u všech svých filiálek dnem uveřejnění této vyhlášky.
...“

„...
§ 2
Pamětní stříbrné padesátikoruny počne Národní banka Československá vydávati u hlavního ústavu v Praze, u oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě a u všech svých filiálek dne 28. srpna 1947.
...“

„...
§ 1
přestanou býti zákonným platidlem dnem 31. prosince 1947.
...“

„...
§ 1
Drobné mince československé měny po 50 h ze zinku vydané do roku 1945, jakož i mince stejné hodnoty ze spěže (bronzu) niklové a z hliníku, vydané na Slovensku do roku 1945, přestanou býti zákonným platidlem dnem 29. února 1948.
...“

„...
§ 2
Pamětní stříbrné stokoruny počne Národní banka Československá vydávati u hlavního ústavu v Praze, u oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě a u všech svých filiálek dne 7. dubna 1948.
...“

„...
§ 1
...
(2) Platidla znějí na československé koruny (Kčs).
...“

„...
§ 2
Pamětní stříbrné padesátikoruny počne Národní banka Československá vydávati u hlavního ústavu v Praze, u oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě a u všech svých filiálek dne 5. května 1948.
...“

„...
§ 2
Dvacetníky počne Národní banka Československá vydávati u svého ústředí v Praze a u svého oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě, jakož i u všech svých filiálních úřadoven, dnem vyhlášení této vyhlášky.
...“

„...
§ 1
Mince československé měny po 20 h ze zinku vydané do roku 1945, jakož i mince stejné hodnoty z hliníku vydané na Slovensku do roku 1945, přestanou býti zákonným platidlem dnem 31. května 1948.
...“

„...
§ 2
Pamětní stokoruny počne Národní banka Československá vydávati u svého ústředí v Praze a u svého oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě, jakož i u všech svých filiálních úřadoven dne 27. října 1948.
...“

„...
§ 2
Pamětní stokoruny počne Národní banka Československá vydávati u svého ústředí v Praze, u svého oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě a u všech svých filiálních úřadoven dne 31. srpna 1949.
...“

„...
§ 2
Pamětní stokoruny a pamětní padesátikoruny počne Národní banka Československá vydávati u svého ústředí v Praze, u svého oblastního ústavu pro Slovensko v Bratislavě a u všech svých filiálních úřadoven dne 21. prosince 1949.
...“

„...
§ 2
(1) Mince po 1 Kčs z hliníku počne Národní banka Československá vydávati dnem vyhlášení této vyhlášky.
(2) Dosavadní mince po 1 Kčs zůstávají zatím v oběhu jako zákonné platidlo.
...“

„...
§ 2
Pamětní stokoruny počne Státní banka československá vydávat do oběhu dne 16. května 1951.
...“

„...
§ 2
(1) Hliníkové padesátníky počne Státní banka československá vydávati do oběhu dnem vyhlášení této vyhlášky.
(2) Dosavadní mince po 50 h zůstávají zatím v oběhu jako zákonné platidlo.
...“

„...
§ 2
(1) Hliníkové dvacetníky počne Státní banka československá vydávati do oběhu dnem vyhlášení této vyhlášky.
(2) Dosavadní mince po 20 h zůstávají zatím v oběhu jako zákonné platidlo.
...“

„...
§ 1
Mince po 1 Kčs ze zinku a po 10 h ze zinku vydané do roku 1945, jakož i mědizinkové mince po 10 h vydané do roku 1945 na Slovensku, přestanou být zákonným platidlem dnem 31. prosince 1951.
...“

„...
§ 5
Dnem 1. června 1953 se dávají do oběhu nové peníze vzoru 1953, znějící na československé koruny. Dosavadní peníze se vyměňují v poměru, který stanoví vláda.
...
§ 11
Zrušuje se zákon č. 39/1948 Sb., o platidlech československé měny.
...“

„...
§ 1
Dnem 1. června 1953 se dávají do oběhu nové peníze vzoru 1953 znějící na československé koruny, a to
...
c) mince po 25, 10, 5 a 3 haléřích a po 1 haléři
...“

„...
§ 1
Soustava zákonných peněz se doplňuje mincemi 1 Kčs.
...“

„...
§ 1
Dnem 2. září 1957 se dávají do oběhu mince 1 Kčs
...“

„...
§ 1
Počínaje dnem 1. prosince 1961 se vydávají postupně do oběhu
...
c) mince po 1 Kčs a 10 haléřích vzoru 1961.
...
§ 5
... mince po 10 haléřích vzoru 1953, jakož i 1 Kčs mince vzoru 1957, zůstávají i nadále zákonnými penězi.
...“

„...
§ 1
Počínaje dnem 2. května 1962 se vydávají do oběhu
...
b) mince po 1 haléři vzoru 1962.
...
§ 4
Mince po 1 haléři vzoru 1953 zůstávají i nadále zákonnými penězi.
...“

„...
§ 1
Počínaje dnem 1. prosince 1962 se vydávají postupně do oběhu
...
b) mince po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích vzoru 1962.
...
§ 4
... mince po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích vzoru 1953 zůstávají i nadále zákonnými penězi.
...“

„...
§ 1
Dňom 1. apríla 1963 sa dávajú do obehu mince po 50 halieroch.
...“

„...
§ 1
Dnem 1. listopadu 1965 se dávají do oběhu mince po 3 Kčs
...“

„...
§ 1
Dňom 1. augusta 1966 sa dávajú do obehu mince po 5 Kčs
...“

„...
§ 1
Dňom prechodu na slovenskú menu je 8. február 1993.
...“

„...
§ 1
Dňom prechodu česko-slovenskej meny na slovenskú menu, určeným nariadením vlády Slovenskej republiky, sa budú vydávať do obehu mince po 10 Sk (ďalej len „desaťkorunáky“).
...“